Mikejepan aneb patent na to, chovat se jako debil

Je to už pár měsíců, co jsem bezcílně bloumal po Youtube a vyhledával příhody životních ztroskotanců a jejich nekonečné kompilace, abych se ujistil, že na tom se svou přípravou ke státnicím nejsem ještě tak špatně. Že jsou na tom lidé ještě hůř – třeba promovaní zahradníci, již dali českému rčení „podřezávat si pod sebou větev“ zcela nový význam. Mezi těmito individui figuroval i tehdy nepříliš známý Mikejepan; povýšený pražák, co neměl nic lepšího na práci než porušovat zákony a ještě se tím chvástat na internetu. Zpočátku to možná byla sranda, to zase jo. Ale o to větší překvapení pro mě bylo, že je ho dnes plný internet.

16. 8. uveřejnil pořad DVTV rozhovor s Mikaelem Oganesjanem alias Mikejepan. Pan Veselovský poměrně trefně poukazoval na arogantní jednání výše zmíněného – ať už používání expresivním výrazů při oslovování strážníků a strážnic, familiérní jednání s kýmkoliv a kdekoliv nebo hulvátské nedodržování dopravních předpisů. De facto jedinou a neustále obměňovanou odpovědí pana Oganesjana byl cíl marketingové kampaně pro svůj projekt Pojištění na pokuty. To ve mně vzbudilo několik otázek.

Kam až se smí s propagací svého produktu zajít? Mikael ve svých videích opakovaně osočuje strážníky vulgárními výrazy, chvástá se vším možným i nemožných, nerespektuje zažitý rámec etikety (nazývat starší ženu píčou či volem je prostě na hovno) a s železnou pravidelností porušuje dopravní zákony. Jo, jasně, je to možná poklesná zábava pro masy. Dle mého názoru je ale průser ten, že on k takovému jednání nabádá ostatní tak, že jim nabízí pojištění na to „chovat se jako debil“. To, že se tak chová on je čistě jeho věc, o tom ani bů. Ale to, že k tomu nabádá i ostatní, aby na tom mohl vzápětí vydělat, mi už košer moc nepřijde.

Zavítám-li na jeho stránky, jedna z prvních věcí, kterých si všimnu je tabulka, v níž je poměrně podrobně vyjmenován seznam přestupků, před jimiž mě pan Oganesjan a jeho právníci ochrání. Zvláštní je, že v rozhovoru s panem Veselovským se Mikael vyjádřil, že uvedené přestupky nejsou nemorální. Jen namátkou: překročení dovolené rychlosti, jízda na červenou, jízda v nezpůsobilém vozidle atd.

Takže pokud pojedu sto padesátkou v centru Prahy, projedu každou červenou na kterou narazím v autě bez technický a náhodou srazím čtyřčlennou rodinu, nejsem za jejich smrt morálně zodpovědný? Podle Oganesjanovy logiky očividně nejsem – neměl jsem záměr čtyři lidi zabít a soustavné porušování silničních zákonů (nebo alespoň těch uvedených Mikaelem) přeci není nemorální. Po celá staletí se největší mozky lidstva snažily rozhodnout otázku, co je a co není morální. A vida, Mikejepan to vyřešil během několika měsíců.

Co z toho plyne? Že pokud jsem pojištěný u pana Oganesjana, můžu se chovat za volantem jako idiot co úmyslně ohrožuje zdraví ostatních, protože jsem přece pojištěný „chovat se jako debil“. Upřímně řečeno, silniční zákony byly asi dost těžko vymyšlené pro prdel králíkům. Spíš proto, abychom se na silnicích nepozabíjeli. A pro těch pár imbecilů, co to nikdy nedokázali pochopit, jsou tu přeci dopraváci.

Zkrátka a jednoduše celá Oganesjanova kampaň ve mně evokuje představu, v níž Breivik nabízí letní tábory a Hitler podniká v plynárenském byznysu.